Česko-italská svatba Praha Průhonice

JE TO TROCHU NEFÉR

Svatby jsou většinou dny plné pohody, smíchu, lásky a přátel. Zjednodušeně řečeno takový váš perfektní den. Tak proč ho většina lidí má jen jednou v životě?

Ne že bych chtěl, aby se lidé brali a rozváděli, ale užít si pohodově laděný svatební den v životě víckrát by vůbec nebylo špatné, ty vzpomínky za to jednoduše stojí. Vezměte si například tuto svatbu v Praze Zdeničky a Michela, tak rád bych si ji prožil několikrát po sobě, byla to neskutečná pohoda a jeden z těch dní, na který rád vzpomínám. 

No aspoň jako svatební fotograf mám trochu výhodu a podobných perfetkních dní mám každý rok docela dost. Ale stejně mi to přijde trochu nefér proti ostatním:)

PŘEDSVATEBNÍ FOCENÍ V PRAZE 

(které se málem nestalo)

Ale pojďme od začátku k celému dni, který jsem málem nefotil. Italsko-česká svatba v Praze Zdeničky a Michela byla v přípravách, když mi Michel volal, jestli náhodou nemám na jejich den ještě volno. Bohužel jsem tam měl už rezervaci, ale nečekaně se vše obrátilo, termín se mi uvolnil (za což jsem dodnes moc rád) a já ho mohl zabookoval pro ně. Všechno ostatní na sebe nenechalo dlouho čekat.

První přišlo předsvatební focení v zahradách Kinských v Praze. Během prvních pár okamžiků se mi potvrdilo to, co jsem věděl už od první chvíle, kdy jsem ty dva viděl. Focení si užívali a foťáku se nebáli.

tip - co si obléct na předsvatební focení - možností je vždy hodně a záleží hlavně na tom, v čem se vy cítíte nejlépe, nicméně bílá barva se hodí vždy a všude

SVATEBNÍ OBŘAD V PRŮHONICKÉM ZÁMKU

Ranní přípravy začaly v klidu s pár přáteli, bez stresu a zbytečného spěchu. Zdenička se líčila a Michel si skočil se svědkem barberovi. Nebýt poruchy na autě, která přišla přesně v momentě odjezdu, tak by to bylo dokonalé.

tip - ranní svatební přípravy - nechte si na ně víc času, než myslíte, že je potřeba. Klidně i o hodinu dvě navíc. Vždy je lepší si dát v klidu sklenku šampaňského a zasmát se s vlastními družičkami při společném focení, než celé dopoledne nervózně pokukovat po hodinách, že nestihnete obřad

Svatební obřad v Průhonickém zámku je sice hodně často rychlý, ale celé prostředí na to dá jednoduše zapomenout. Ani lehký déšť na příchod nevěsty nezkazil nikomu náladu a nezastavil příval emocí. A jako snad na každé svatbě pro mě osobně bylo pěkné vidět všechny svatební hosty, kteří přišli na svatbu kvůli, aby byly u toho, když se spojují dvě rodiny a začíná jedna nová.

Na svatební párty se ze zámku přejelo do nedalené Babiččiny zahrady, kde se Zdenička s Michelem a všemi jejich hosty postarali o nezapomenutelně přátelskou atmosféru. Jako dneska si dodnes pamatuji, jak slunce uprostřed července hřálo, jak jsem se cítil skoro jako v Provence, o to se postaralo prostředí Babiččiny zahrady, a jak se z každého koutu ožívali výbuchy smíchu.

Přesně jak jsem psal v úvodu, perfektní den. A i když bych mohl říct, že mě trochu mrzelo, že jsme měli se Zdeničkou a Michelem nakonec jen necelou polovinu času na jejich svatební focení v Průhonickém parku, tak to je jen drobnost, která stejně nebyla pro celý den vůbec důležitá. I když bych to jako svatební fotograf měl napsat nějak jinak, svatba není vůbec o fotkách, ty svatební fotky mají být naopak o ní. A v tomto případě jsem si osobně nemohl přát víc.

váš svatební fotograf

Jindřich