Už je to skoro deset let, co jako svatební fotograf zachycuji momenty a emoce a neustále mě má práce naplňuje.
Dne bych se s vámi chtěl podělit o předsvatební focení ve vinici Katii a Pavla a tentokrát se ho budu snažit i pro vaši inspiraci popsat z pohledu, jak si pamatuji okamžik, kdy jsem fotil poslední fotografii (kterou tady najdete hned nahoře nad textem).
Je to jako včera. S Katií a Pavlem jsme byli ve vinohradu necelou hodinu cesty od Brna. Slunce pomalu zapadalo a já chtěl vytvořit poslední fotku, která obsáhne všechny vjemy, které na mne v průběhu focení působily. Světlo, pohodu, lásku, barvy, teplo toho dne a štěstí, že jsme tam, kde právě jsme, s těmi, se kterámi tam chceme být.
Požádal jsem Katiu a Pavla, aby se postavili mezi řádny vinné révy, abych mohl použít hloubku toho prostředí, přinést do fotografie teplé tóny listů révy a zároveň díky ní vytvořit přirozenou vinětu. Vybral jsem si ten správný objektiv, abych zúžil úhel pohledu, což mi umožnilo zbavit se rušivých prvků v obraze a vaše oči se díky tomu mohou zaměřit přímo na Katii a Pavla.
Požádal jsem je, aby se trochu otočili a slunce tak kolem nich vykreslilo krásné obrysy. A pak jsem je znovu požádal, aby se drželi opravdu blízko sebe a byli tu jeden pro druhého. A pak přišlo to pravé kouzlo fotografie, vše do sebe zapadlo v jeden dokonalý harmonický celek.
Opravu miluji svou práci! A právě takové chvíle jsou k nezaplacení. Chvíle, kdy to není jen o cvakání spouště, ale o harmonii světla, lásky, lidí, prostředí a samotné fotografie.
Užijte si tyto předsvatební fotky a pokud se budete chtít na podobných vidět sami, ozvěte se. Rád se s vámi potkám.
Jindřich
A mimochodem na svatbu Katii a Pavla jsem se neskutečně těšil, měla být tento květen. Připravovali jsme se na ni společně s agenturou AV your day a bohužel kvůli současnému stavu budeme muset ještě rok počkat. Ale i tak se nemohu dočkat, až ty dva budu mít znovu před objektivem.
